Dnes je pátek 07. 08. 2020 a svátek má Lada

A A

Obnovená tradice

Letos to bude již počtvrté co vranínští hasiči naváží na téměř dvacet let přerušenou tradici stavění máje. Máj ve Vraníně má svoje místo na návsi poblíž lípy Svobody, na kterém setrvá až do vranínské pouti (6.7.), kdy je poražena a následně ji v tombole získá některý občan Vranína.

Dříve máj na vesnicích neodmyslitelně patřila k prvnímu květnovému dni, dnes je i tato tradice trošičku pozapomenuta. Proto mi dovolte popsat stavění máje ve Vraníně, které se po dlouhých desetiletích změnilo snad jen tím, že místo koňského potahu se používá traktor a místo "palečnice " motorová pila.

Vše začíná tím, že s několikadenním předstihem se vybere strom - budoucí máj. Volba není jednoduchá, protože strom nesmí být příliš vysoký, ani nízký, kmen nesmí být křivý a koruna pěkně rostlá. Zpravidla se vybírá strom vysoký kolem dvaceti metru. Poslední dubnový den se sejde minimálně patnáct "chlapů " a jde se na to. Strom se pokácí a následně ručně naloží na traktorový přívěs. Budoucí máj se opatrně dopraví na náves, kde se zbaví kůry a upraví koruna. Mezitím další parta vykope jámu pro máj, výkop musí být minimálně dva metry hluboký s jednou mírně se svažující se stranou. Následující čas patří dívkám a ženám - napentlí korunu fábory v národních barvách.

Všechny přípravné práce byly vykonány a přichází na řadu vlastní stavění máje. Ke stavění se používají dva páry "žengrutí" (čtyř a šestimetrová rahna na konci provrtaná, kde je provlečeno lano, které se namotává na kmen), dlouhý žebřík a traktor, který pomáhá zvedat. Celý proces stavění koordinuje jeden člověk, který rozdělí posty a následně velí, kde pozvednout nebo kde povolit. Kmen se pozvedne pomocí „žengrutí" a následně podepře žebříkem, „žengrutě" se posunou a znovu se zvedá, takto se postupuje dokud není máj ve svislé poloze. Kmen je následně obsypán, zemina udusána a ocelová klec proti "nežádoucímu" pokácení umístěna. Dobré dílo se podařilo a napětí může byt spláchnuto vychlazeným pivkem.

A ještě jedna perlička na závěr. V roce 2000 přišla 1.května prudká bouře, která ulomila napentlenou korunu a ze země zůstal trčet pouze kmen. Nezbývalo nic jiného než se znovu sejít, kmen vykopat, korunu připevnit a celý proces stavění opakovat. Povedlo se a ostuda byla zažehnána.

Co ještě chybí? Snad závěrečná myšlenka - dokud se ctí tradice a lidé jsou ochotni se sejít a pro obec něco udělat - tak vesnice žije.

8.dubna 2003 Vypracoval Ing. Drahoslav Bastl

Vložil Drahoslav Bastl | 09.02.2007

Tento web používá soubory cookies, prohlížením stránek souhlasíte s jejich využíváním. Další informace